Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 3. 2017

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 10 až 14°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Přehrát/Zastavit Další

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Pranostika na akt. den

O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:05:39

Slunce zapadá:18:12

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Anketa

Jste pro, aby byl zachován celoročně zimní čas?

Celkem hlasů:
822
Hlasování začalo:
7. 4. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Již jste hlasoval(a).

Těšíte se na jaro?

Celkem hlasů:
703
Hlasování začalo:
3. 3. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navigace

Obsah

Obecní symboly

znak obcePoprvé v dějinách české státnosti podle § 5 zákona 367/1990, o obcích, a nyní i podle § 5 nového obecního zřízení 128/2000 mohou všechny samosprávné obce disponovat vlastními obecními symboly, to znamená znakem a praporem.
Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak a prapor má právo požádat Parlament ČR resp. jím zřízený odborný heraldický podvýbor, o jejich udělení.

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny.

Existuje několik základních tématických okruhů, kterými se tvorba nového znaku a praporu může dát vést. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení nebo o navázání na historickou pečetní a razítkovou symboliku obce, jež je výhodná zejména proto, že zachovává kontinuitu obecní symboliky, a také proto, že do značné míry stanoví, co by na znaku mělo být. Není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li vyobrazení na pečetním poli nevhodné pro svou přílišnou složitost k přepisu do znaku, nastupují alternativní tématické okruhy, jako například symbolické vyjádření místního světce či patrona, odkaz na význačné události či pověsti v dějinách obce, na erby někdejší vrchnosti, na výrazně jedinečný charakter obce, případně specifické historické či současné zaměstnání obyvatel, nebo na určitou přírodní zajímavost v okolí obce, atd.

Obecní prapor by měl odpovídat podobě obecního znaku. Ideálním případem je kombinace pruhů, barevně odvozených z tinktur znaku – ovšem v současnosti jsou již tyto možnosti téměř vyčerpány. Proto se přistupuje často k tzv. opakování znaku, což znamená, že prapor obce má stejnou či velmi podobnou kompozici jako obecní znak. (Tejkal, 2003)

Inspirační zdroje pro návrh znaku obce Skaštice

1. Velmi stará pečeť obce, datovaná již rokem 1684: Její pečetní pole tvoří oválný, bohatě zdobený štít s figurou vztyčené radlice, provázené po stranách drobnými rozvilinami. V odděleném majuskulním opise se dočteme, že se jedná o „OBECZNY * PECZET * DIEDINI * KASSTICZ * 1684 *“.
V návrhu znaku je odkaz na toto historické před-heraldické znamení obce vyjádřen buď přímo prostřednictvím figury radlice, nebo stylizovaně skrze tzv. heroldskou figuru kužele neboli špice či hrotu, jež svým tvarem schématicky, v adekvátní heraldické zkratce naznačuje ostří radlice z pečeti obce.
Jako připomínce staré pečeti, přesněji jejího zemědělského námětu, pak můžeme rozumět i přítomnost figur obilných klasů v návrhu znaku.

2. „Biskupské“ kužely  či jeden kužel: Kromě výše řečeného se jedná především o vyjádření staleté příslušnosti obce k církevnímu biskupskému kroměřížskému panství a specielně o vykreslení někdejší vazby Skaštic ke kolegiální kapitule u sv. Mořice v Kroměříži.
Původním erbem olomouckého biskupství byl červený štít se šesti stříbrnými kužely, přičemž tato figurální kompozice je přítomna i v městském znaku Kroměříže, centra panství, k němuž Skaštice náležely.

3. Kostel sv. Floriána:  Patronem skaštického kostela je sv. Florián. Má-li přitom být součástí znaku tzv. hagiografický námět, nebo, jinými slovy, je-li přáním obce ve znaku vyjádřit skutečnost zasvěcení místního kostela, je nutno upozornit, že doslovný přepis celé postavy patrona obce, je z heraldického hlediska nešťastný.
V případě sv. Floriána se, jak to dokládají středověké legendy, jedná o figury kbelíku, vědra, vody, meče, praporce na žerdi, hořícího stavení, kamene či mlýnského kamene - žernovu  - přičemž právě posledně jmenovaná, kresebně velmi dobře ztvárnitelná figura je zřetelným a v heraldice již tradičním svatofloriánským atributem – a kromě toho i obecně symbolem pevné, nezadržitelné síly, která s dobrými úmysly sleduje svůj cíl (Tejkal, 2003)

Barevné ztvárnění znaku obce

Obecně lze postupovat tak, že jednotlivé varianty návrhu znaku se od sebe liší, kromě kompozičního řešení, také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená?

V klasické heraldice hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž později přibyly další doplňkové „odstíny“, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch tinktur jsou tzv. kovy – zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní (červená, modrá, zelená a černá) jsou nazývány barvami.

Je tedy možno volit buď kovový štít (či pole) a barevné figury, či opačně barevný štít (či pole) a figury kovové. V obou případech je přitom nutno zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

V případě Skaštic je dána základní barevná kombinace stříbrné – tedy kovové – figury kužele s červeným – tj. barevným – podkladem: Jedná se o historické barvy figurální náplně převzaté z erbu někdejší církevní vrchnosti.

Naopak v případě užití figur obilných klasů se ukazuje jako vhodnější kombinace kovových (zlatých) figur a barevného (modrého či zeleného) podkladu: Figury obilných klasů tak mohou být zobrazeny v „přirozené“ podobě.

Obecní prapor

prapor obceObecně platí, že podoba praporu by měla odpovídat koncepci znaku. V případě všech variant návrhu lze přitom nejlépe přistoupit k tzv. částečnému opakování znaku, což konkrétně znamená, že list praporu přejímá beze změny významovou náplň znakového štítu, jíž ovšem proporčně upravuje vzhledem k odlišnému tvaru listu praporu buď posunutím, nebo změnou orientace figur, případně kombinací doslovného převzetí některých figur s geometrickým zjednodušením jiných figur.
Poměr šířky k délce praporu je dán zásadami Podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS Parlamentu ČR.

 

  • Znak ( .jpg .tif)
     
  • Prapor obce ( .jpg .tif )
     
  • Dekret o udělení znaku a praporu (.jpg .tif )
     
  • Pozvánka na udělení znaku a praporu ( .jpg .tif )